Tak jsme se společně vydali zase na jeden výlet. Tentokrát směřovaly naše kroky na Harbour Bridge.
Hned na začátku naší cesty nás zaujalo letadlo, které na obloze psalo texty. Bohužel jsme nebyli dost trpěliví na to, abychom si počkali na celý text, takže vlastně ani nevíme, čeho se to týkalo.
U Opery i mostu byly tentokráte pořádné davy lidí, z čehož jsme příliš nadšeni nebyli, ale dalo se to čekat, když máme ty vánoční svátky a každý má dovolenou. Naštěstí na mostě už tolik nadšenců nebylo. Přejít ho celý je poměrně fuška a i když se to na fotkách nezdá, tak je opravdu obrovitánský. Hned u samého počátku je možné si zakoupit šplhání přímo po nejvrchnější konstrukci mostu. To mě tedy rozhodně neláká, ale Tom by si to určitě rád vyzkoušel, jenže protože to stojí přes 200 dolarů, tedy více než 4000 Kč, tak si také nechal zajít chuť a vystoupal aspoň na pylon, z kterého je prý nádherný výhled na okolí. Mě stačilo vidět ty schody, které tam vedly a mrknout na tu výšku a hned jsem se rozhodla nevyhazovat peníze za to, že skončím někde v půli cesty. Takže Tom šel do výšin, aby nám to nafotil a prohlédl si i muzea, která ukazují původní plány, stavby, počty mrtvých, které jsou překvapivě nízké, asi pouze 16 dělníků a podobně. Já mezitím čekala na mostě a mrzla, protože tam foukal neskutečně studený vítr. Byla jsem ráda, že nejsem jediná, protože hned vedle mě čekal další chlapík, který zjevně neměl rád výšky a tak se také nevydal na pylon.
Jo a kromě toho, že jsem mrzla, tak jsem se také připékala na sluníčku, tedy…měnila barvu na červenou:-) držtičku jsem si pěkně osmahla.
No a poté jsme společně s Tomem přešli celý most a kochali se výhledem na okolí. Na druhé straně jsme šli původně na vlak, abychom jeli domů, ale protože zrovna prováděli nějakou rekonstrukci, tak jsme nakonec museli chytit autobus a několikrát přestoupit, než jsme se dostali až domů.
Výlet se celkově vydařil a byli jsme i poměrně uťapkaní, takže se nám v noci spalo sladce:-)
Pozdrav všem,
Klarča a Tom
