Hromadná doprava aneb jak se cestuje v Austrálii

Jak jsme se jiz zminili, a mnozi to samozrejme vedeli i bez nasich komentaru, v Australii se jezdi na opacne strane silnice. No, vlastne to neplati jen pro silnici, ale i pro chodce. Clovek musi chodit po opacne strane chodniku a dokonce si drzet opacnou stranu i pri chuzi po schodech. A pozor, kdyz rikam po schodech, tak tim myslim vsechny schody, tedy dokonce i ty jezdici. Prvni dny jsme standardne u jezdicich schodu nabihali do opacneho smeru. Oni je totiz maji take obracene.

Rekla bych ale, ze ted uz jsme si zvykli a toto jsou pro nas jen takove male odlisnosti. Kdyz prechazime, tak uz mrkame po autech po prave strane, chodnik uz nam take nedela problemy a dokonce i jizda autem uz nam pripada celkem normalni a "virtualne nebrzdime" na kazdem patniku. Ale vlastni ci vypujcene auto jsme stale jeste neridili.

No, ale abych se dostala k te hromadne doprave...neni to az takova sranda, jak si clovek myslel. Rekla bych, ze kdyz jsme civilizovana zeme, tak se budeme taky docela dobre orientovat v doprave zdejsi, ale...je tu hned nekolik uskali.

1.vyznat se v jizdnim radu - tady to neni rozdelene na linky a casy, tady proste existuje obrovitanska tabule, kde jsou napsane casy a vedle pak cislo linky, ktera v dany okamzik jede

2.vyznat se v jizdnim radu podruhe - u cisla linky uz clovek nenajde kterym smerem jede a na kterych zastavkach stavi, takze bud vis, kterou pouzit a nebo mas smulu

3.nastup do autobusu - temer neexistuji cerni pasazeri, pri nastupu si kazdy musi elektonicky projet kartu cteckou (ridic sleduje, zda to kazdy dodrzuje), takze se zde logicky tvori mirne fronty, nastupuje se pouze prednimi dvermi, kde jsou 2 ctecky, aby je ridic stihl uhlidat, popripade si lze koupit jizdenku u ridice, ta se pak cteckou neprojizdi. Proc jsem vyuzila slovo "temer" neexistujici pasazeri. Revizor zde totiz obcas chodi, napr. mi dnes absolvovali nasi prvni kontrolu revizorem, a kontroluji platnost listku. Vypadaji uplne stejne jako nasi, aspon vyrazem ve tvari, jsou asi tak stejne prijemni a jeste o neco rychlejsi. Jen ten jejich ubor je jiny, vypadaji jako policajti, proste krasna uniforma, cista, na prvni pohled rozeznatelna. No a proc vlastne chodi??? U nas meli celkem uspech, chytili cca 5 lidi, vsechno to byli zahranicni studenti. A jak to vim, protoze zahranicni student nema narok na slevu jizdneho, aby prosel kolem ridice, tak musi mit nejaky listek a vsichni tito nestastnici meli koupene zlevnene studentske jizdne, takze kolem ridice mohli projit, ale revizor po nich chtel specialni studentskou kartu a tu uz nemeli, takze pokuta je neminula a museli vystoupit.

4.cesta autobusem - sedi se v nich celkem pohodlne, zpravidla nejsou tak precpane a tim konci pozitiva. Autobus standardne na zadne zastavce nestavi, zastavi vzdy jen na znameni a to na sve dalsi nejblizsi vystupni zastavce. Jenze, clovek nema sanci zjistit na kterych zastavkach by ten bus mel zastavit, zastavky nejsou nijak hlasene, takze ani netusi, v jake casti cesty prave je. A ted si zkuste cestovat. Predstavte si, ze jedete nekam, kde jste nikdy nebyli, nevite, kolik zastavek mate projet bez vystoupeni, dokonce ani nevite, na kterych tech zastavkach je vubec mozne prave z toho vaseho busu vystoupit a jak tedy poznat tu svou??? Tak na to jsem jeste neprisla, takze kdyz vas neco napadne, tak mi dejte vedet. Jo a pokud mi chcete radit, at se zeptam ridice, aby mi rekl, az budu met vystoupit, tak dik za radu, ale predstava, ze by to takto mel hlasit kazdemu...no nevim no...

5. vystup - celkem jednoduchy, pred svou vysnenou zastavkou zazvonit, ridic zastavi, otevre dvere a my uz jednoduse vyskocime:-)

Stale si myslite, ze cestovat po Praze je obtizne??? Ach, zlata Praha!!!