Zdravíme všechny naše nadšence ve vánočním čase,
Protože vánoce už zaklepaly na dveře a ve většině rodin už nastalo pravé vánoční šílenství a doufáme že dokonce už i pošílenství…rozhodli jsme se i my přidat trošku té vánoční nálady a přejeme vám všem šťastné a veselé vánoce a hlavně moc a moc úspěchů v novém roce…víme, že to zní dost oklepaně, ale myslíme to upřímně!!!
A jak probíhají takové australské vánoce? Naše snaha byla je co nejvíce přiblížit českým, takže jsme slavili 24.12. ačkoli zde naděluje Santa až 25.12. ráno. No, ale protože nám stejně nic nenadělil, tak to bylo jedno:-)
Jídla jsme měli celkem tradiční…oběd vinná klobása…tedy tu jsme si pouze představovali, takové věci tu neznají, takže skutečností byl jakýsi americký hot dog, nebo-li německý párek doplněný pravou americkou hořčicí a k tomu pokus o český chléb, který má do šumavy či jiných hoooodně daleko.
Odpoledne se tradičně razí na pláž (ale to snad i u nás, ne?!) :-) No, takže jsme na sebe natahli plavky, já si vrchní díl jako vždy vycpala penězma, protože se zde na plážích dost krade a vyrazilo se. Foťák samozřejmě zůstal doma, aby ho někdo nelohnul, takže foto z toho není žádné a budete si muset vystačit s mým komentářem. Protože většina lidí razí na pláž až 25.12., tak bylo celkem málo lidí. Sluníčko nám pěkně pražilo a já si po chvilce slunění troufla také do vody. Vlny se nezdály až tak velké, ale pěkně jsem se sekla…spláchly mě hned několikrát…už si umím představit tu strašnou smrt utopením. Po první vlně, která mě smetla jsem přišla o gumičku ve vlasech, protože mi ji jednoduše servala. Já se s vypětím sil vyškrábala na nohy…sedřené od písku mám pouze trošku lýtko a šťastná jak blecha, že žiju jsem hledala Toma. A co myslíte, že udělá chlap, když vidí svou drahou polovičku??? Zeptá se sladce: „Kde máš gumičku?“ Tak to jsem přesně chtěla slyšet…místo toho, aby se starostlivým hlasem zeptal: „Jsi celá?“ … prý bylo zřejmé že žiju, tak měl strach o tu gumičku. :-) Ta se nenašla a bylo mi to celkem fuk:-) Ještě že mi to nesebralo podprsenku, ne že bych se styděla, ale přišli bychom o tězké prachy, že jo?! :-) Po návratu domů jsme pak prašulky sušili na šňůře na prádlo, i když vzhledem k tomu, že jsou plastové, tak to nebylo až tak potřeba.
No a pak už nastala pravá štědrovečerní večeře. Rybí polévka, u které mi Tom oznámil, že neví, zda ji jí, protože si neumí představit, že by měl žvýkat něčí pohlavní orgány, ale zvládl to. Nechyběla šupinka pod talířem, abychom měli prachů jak želez. Místo kapříka (který je tu k dostání také, ale váží kolem 10 kg) jsme měli lososa a bramborový salát. Poté následoval vánoční film, kafíčko s cukrovím, procházka po okolí a šlo se do hajan.
A tady je ještě naše malá koláž…není dokonalá, ale kdo je??? Sněhu se tu nedočkáme, tak nám tu padají aspoň hvězdičky…
Pozdrav všem Klarča a Tom