Queen meets Queen in Sydney

Včera(23.2.) připlula na své první komerční plavbě po světě jedna z největších zaoceánská loď Queen Victoria, která dnes bude pokračovat ve své cestě. Dnes ráno připlula Queen Elizabeth II. Při té příležitosti se tedy uspořádala slavnost kdy se lodě formálně potkají v přístavu a všeobecné davy lidí jásají a vůbec je to taškařice. My jsme lodě chtěli vidět, ale o davy lidí nestojíme(přesto jsme se jim úplně nevyhnuli) a tak jsme v předstihu vyrazili se podívat na lodě kotvící. Queen Victoria kotvila na Circular Quay a Qeen Elizabeth II o dvě zátoky východně, s tím že si při slavnosti místa prohodí.

My jsme si udělali drobnou procházku botanickou zahradou abychom viděli obě lodi ještě kotvící. Fotky jsme přidali do fotogalerie. Cestou domů nás čekalo zajímavé překvapení, protože uprostřed botanické zahrady jsme najednou slyšeli jekot nějakých zvířat. I když chvíli trvalo než nás napadlo se podívat nad nás, tak jsme byli překvapeni, jak jsou stromy obsypány netopýři. Těmto netopýrům se říká Flying Fox, čili létající liška, což mne přivádí k myšlence, co ještě Angličané nazvou liškou(např. firefox je panda červená). No můžete se samo přesvědčit, že tihle tvorečkové jsou sice trošku strašliví na první pohled, ale ve skutečnosti jsou neškodní. Teda kromě toho, že snědí na co přijdou a stromy po jejich nájezdu vypadají jako uschlé.

Jinak se kromě testů na zkoušku Cambridge nic neděje a tak tohle bylo jedno z mála povyražení. Ještě se sluší dodat, že konečně byl zase slunečný den, což nám značně zlepšilo náladu.

Tom a Klárka

Výlety na březen

Takže jsme konečně dokončili plánování výletů. Hned po zkouškách, kdy poslední část je 8.3. odlétáme s Tomem na Severní teritorium. Přes Brisbane letíme do Darwinu a následně se připojujeme ke skupince lidí směřujících do Kakadu národního parku. Zde si pobudeme tři dny a letíme zpět do Sydney.

Po celých dvou dnech strávených v Sydney, kdy s největší pravděpodobností pouze vyměníme letní hadříky za zimní nás čeká desetidenní výlet na Nový Zéland. Letíme do Aucklandu a putujeme přes celý severní ostrov až do Wellingtonu, odkud se pak opět vracíme do Sydney.

Doufám, že budeme dost hladovět, protože jinak mě snad ani nepoznáte, protože se ze mě stala pěkná koule...

V posledním týdnu, který nám tu ještě zbyde v Sydney se nejspíš pojedeme naposledy podívat na koaly a klokany do Wildlife Featherdale Parku, protože to byl přeci můj primární cíl cesty:-) naposledy je nakrmit a šupajdit dom:-)

Do Prahy se vracíme 5.4. a celý první týden prospíme:-) jo a myslím, že si hned zasloužíme nějakou dovolenou:-) takže…

Neplánujete někdo nějaké hory??? Třeba bychom se připojili…sněhu jsme tu moc neužili…

Moc pozdravů,

Klarča a Tom

Plánovýní výletů

Ahojky zdravíme všechny nadšené a věrné čtenáře,

Abychom vás uvedli do dění posledních několika dní, skoro i měsíců…jak někteří z vás již tuší a někteří ani neměli tušení, že se něco takového zvažuje, tak tu byla otázka, zda se budeme vracet začátkem dubna dle plánu nebo zda si pobyt prodloužíme. A konečně padlo definitivní rozhodnutí...k překvapení některých…VRACÍME SE DOMŮ!!!

Důvodů bylo několik a nemá cenu je rozebírat, snad jen podotknu, že už se moc těšíme! Předně, můj osobní názor na Austrálii, je fajn tu být, ale jen chvilku. Pokud jste zvyklí pracovat v kanceláři, tak vás život tady příliš nenadchne, protože je pro většinu lidí téměř nemožné vyhrabat se z pozic číšnic, servírek, uklízečů apod. Na druhou stranu, pokud by vás tohle zaměstnání bavilo, jste ochotni dělit se o byt s dalšími třeba i deseti lidmi a žít na toastech a bez chleba, tak si tady můžete života užívat plnými doušky :-)

Navíc bych ráda uvedla na pravou míru tvrzení mnohých agentur, jak je jednoduché tady získat práci. Není výjimkou, že práci neseženete klidně 3 – 6 měsíců a to i přesto, že se snažíte jak diví, takže v tomto agenturám nevěřte a počítejte s pořádnou finanční rezervou na účtě. Dokonce vím i o páru, který se z finančních důvodů musel vrátit, takže…

No, ale co je podstatné, tak se pomalu ale jistě blíží závěr naší školy a tím i měsíc volna, který bude samozřejmě plný cestování. Už nám chybí jen dokoupit několik maličkostí, jako třeba zimní bundu, rukavice a pohory a můžeme razit směr Nový Zéland. A teď si nedělám legraci, v březnu už tam je sníh:-( no a taky musíme koupit větší paměťovou kartu na fotky, protože náš milovaný notebook bude zůstávat v Sydney. Cesta na Severní teritorium, která je také v plánu, je krkolomná, spaní ve stanech, šlapání 15 kilometrů denně a brodění se potokem, to by mu nemuselo dělat úplně dobře. Ani mě, obávám se, ale co naplat, když už jsme jednou tady…Přesto se nebojte, záznamy z výletů se tu zaručeně objeví, jen asi trošku později…

Z programu dle rady našeho učitele vynecháváme světoznámé Uluru a Ďáblovy kuličky, neboť cestujete kvůli těmto dvěma památkám 1500 kilometrů pouští, abyste je viděli 10 minut a svištěli zase dál. Přičemž v této oblasti bude v březnu ještě léto, takže cca 40 – 50 stupňů přes den a kolem nuly v noci. Plus plahočení 6 dnů, abyste ujeli tuto neskutečnou dálku v naprosto nemožném terénu. Tak toho se s radostí vzdám:-)

Takže, toto jsou ve stručnosti naše plány a jakmile bude vše vyřízené s agenturou, tak samozřejmě doplníme informace.

Pozdrav všem,

Klarča a Tom

Pozdrav z dálav

Tak vás po dlouhé době zase zdravíme z nejchladnějšího léta za posledních x desítek let:-) a samozřejmě taky pěkně mokrého.

Více méně teď ani žádné novinky nemáme. Stále pilně studujeme a na nic jiného ani nemáme čas.

Snad jen jedna perlička, když Junko odpovídala na otázku, co by koupila našemu učiteli za dárek. A ona okamžitě vychrlila, že mladou slečnu:-) přičemž učiteli je více než 60 let a je to pěkný tlouštík. No, učitel se nestačil divit a hned se vyptával, kde že by takovou slečnu kupovala. A Junko jednoznačně odpověděla, že přeci na ulici:-)

A perlička z domácnosti:
Má draha polovička je natolik jemná, že se jí podařilo v koupelně ukroutit železný kohoutek. Doufám, že takový vstek si bude vybíjet na dalších železných předmětech a ne na mně:)
Pozdrav všem
T a K